Magisterské studium psychologie jsem vystudoval na univerzitě v Olomouci. Lákala mě psychoterapie, proto jsem následně absolvoval psychoterapeutický výcvik v adlerovském přístupu. Hned po studiích jsem zahájil pracovní proces na pozici vězeňského psychologa, mojí náplní práce byla krizová intervence, poradenství a skupinové aktivity. Dále jsem působil jako školní psycholog, jako vedoucí speciálně pedagogického centra, a v posledních letech jsem se zapojil také do výzkumu, konkrétně v Institutu sociálního zdraví při Univerzitě Palackého.

Nyní jsem aktivní ve spolku Jak Dál?, který nabízí podporu dětem, mladistvým, rodičům, i celým rodinám. V jejich týmu mám místo psychologa a mentora peer konzultantů. Nově jsem rozšířil odborný tým brněnského Mansia, kde jsem před lety prošel vzděláváním. Adlerovský přístup k člověku mi byl vždy blízký a tak mám radost z navázané spolupráce a těším se, co přinese – nejen mně.

Od roku 2019 také vedu svou soukromou psychologickou praxi. Na mojí práci mě nejvíc baví její pestrost. S každým klientem přichází něco nového, překvapivého, nehrozí, že bych se nudil, anebo přesně věděl, s čím kdo přichází. U svých klientů si nejvíce cením důvěry, a právě ta mě hodně nabíjí. Těší mě, když klienti nachází dlouhodobou jistotu a stabilitu v životě. Díky lidem, se kterými spolupracuji, se sám stávám odvážnějším, pozornějším k nespravedlnosti, citlivějším a všímavějším k okolí a ke vztahům.

Kdybych měl říct, co mi dělá radost v osobním životě, tak je to v poslední době určitě náš nový dům, který jsem částečně stavěl vlastníma rukama a je celý z přírodních materiálů. Těší mě i to, že po dvou letech stavění je v mém životě opět řád a pravidelnost a že mám zase čas na věci, které chci. Navíc máme za domem potok a les, jsem tedy doslova a do písmene u zdroje – rád tam sedávám a prostě jen tak jsem.