Volitelné WORKSHOPY

Na každý den si vyberete jeden z volitelných workshopů. Je jen na vás, jak si váš odpolední program poskládáte. Můžete se držet jednoho z témat, nebo si to uděláte pestřejší.

Jak dobře funguje Adlerovská terapie? Jak velký je rozdíl mezi stavem před a po terapii a jsou změny dlouhodobě udržitelné? Jak si vede adlerovská terapie ve srovnání s jinými školami? 

Konferenční příspěvek představí systematický přehled experimentálních studií účinnosti adlerovské psychoterapie v léčbě duševních poruch za posledních 30 let. Podíváme se na velikosti účinku v pre a post terapeutických změnách, na udržitelnost změn v rámci následných sledování a srovnání účinku změn s jinými psychoterapeutickými přístupy. Hodnocení bude zaměřeno na statistickou významnost změny (effect size). Primárně se budeme věnovat účinnosti a efektivitě individuální terapie, ale neopomineme ani výzkumy věnované párové a rodinné terapii. 

Na závěr se zamyslíme nad tím, kam by mohl další výzkum adlerovské psychoterapie směřovat v budoucnosti. 

Mgr. Martin Fülep

Psycholog, psychoterapeut. Pracoval jako vězeňský psycholog, školní psycholog a vedoucí speciálně pedagogického centra. V současnosti pracuje v organizaci Jak dál?, kde se věnuje dětem, mladistvým, rodičům i celým rodinám, v posledních letech se věnuje i výzkumu, má vlastní psychologickou praxi a pracuje jako terapeut také v Mansiu.  

Na práci ho nejvíce baví její pestrost, s každým klientem přichází něco nového a překvapivého. Říká také, že díky lidem, se kterými spolupracuje, se sám stává odvážnějším, pozornějším k nespravedlnosti, citlivějším a všímavějším k okolí a ke vztahům.

Konfrontace je nástroj, který v terapii směřuje pozornost klienta na jeho aktivitu – co říká nebo dělá – případně mu ukazuje další souvislosti, které si neuvědomuje. Je to přímá cesta k problému, „trefa do černého“.

Terapeut jejím prostřednictvím poukazuje na nekonzistentnost, nesoulad mezi úmyslem a účinkem, resp. mezi cílem a strategií k jeho dosažení, mezi „slovem a činem“ a na to, čím klient sám přispívá ke svým potížím. 

Může klienta zaskočit, překvapit, často vede k „aha“ zážitku. Proto je důležité, aby ji klient nezažil jako ponižující, zesměšňující či jinak zraňující komentář, a aby probíhala v bezpečném prostředí a směřovala k pocitu sounáležitosti. Nutnou podmínkou užitečné konfrontace je tedy partnerský a respektující vztah, ve kterém klient i terapeut sounáležitost zažívají. Efektivním nástrojem se stává ve fázi reorientace.

Konfrontace má klientovi pomoci rozpoznat a změnit svá subjektivní přesvědčení a s nimi spojené nálady a chování. Odhaluje klientovu privátní logiku a umožňuje mu ukázat jeho cíle a neužitečné strategie k jejich dosažení jako v zrcadle.

Cílem workshopu je nabídnout různé možnosti, jak klienta konfrontovat tak, aby to bylo užitečné, a aby to vedlo k podpoře změny v jeho životě. Své využití najde konfrontace nejen v terapii, ale i v poradenství nebo školství.

Mgr. Simona Hybšová

Psycholožka, psychoterapeutka, lektorka, máma tří dětí. Po škole se věnovala prevenci rizikového chování, pracovala s dětmi jako školní psycholožka, později v sociálních službách a hospici, aktuálně pracuje na základní škole a psychoterapeutka ve vlastní praxi a také v Mansiu.   

Simona je aktivní, činorodá a neposedná, ráda tvoří - od pečených dobrot po nábytek a akvarely - miluje humor, napětí a moment překvapení.

Přijďte zažít jedinečný workshop, který vám otevře cestu k terapeutické práci s hlasem prostřednictvím vlastního prožitku. 

Hlas je prostředkem, který propojuje tělo, emoce, psychiku i duchovní stránku člověka. Hlasem je lze vyladit a propojit navzájem, proto je významným nástrojem integrace, hojení, péče i sebepéče. 

Lidé si odedávna zpívali, když cítili naději, smutek, bolest, radost i zlost... Zpěv písní, bezprostředně vznikajících, jim pomáhal pocity zpracovat a vytvarovat, ošetřit se v těžké nebo přesahové situaci, propojit se s druhými lidmi v komunitě. V písních našich předků je nám i dnes k dispozici jejich umění a citlivost, kterou můžeme i my využít pro péči o sebe sama a nalezení své síly díky hlubokému prožitku.

Mgr. Zuzana Vlčinská 

Muzikoložka a psychoterapeutka. Pracuje se zpěváky i “nezpěváky”, je autorkou pedagogicko-terapeutické metody Prožitkového zpívání (www.prozitkovezpivani.cz). 

Vede dvouletý kurz vzdělávání v hlasové terapii. Miluje lidové písně ze slovanského okruhu s těžištěm v moravském folkloru. Je autorkou zpěvníků Poslyšte s radostí (2005 Barenreiter Praha) a Písně na cesty krajinami duše (2015 Vyšehrad). 

Zajímá vás, jak ve škole vytvořit bezpečné prostředí? Pojďte společně přemýšlet o tom, co je právě pro vaši školu potřeba, aby bezpečná mohla být.
Bezpečné klima vychází z hodnot, kterými žijí všichni ti, kteří školu dělají. Pojďme se podívat na to, jak hodnoty vydefinovat, jak je zavádět, jak pozvat kolegy ke spolupráci, jak nastavit pravidla soužití tak, aby byla v souladu s hodnotami a jak zavést etický kodex školy.
O hodnotách a bezpečí budeme nejen mluvit, ale nakreslíme si i “dům bezpečné školy” a budeme sdílet zkušenosti se zaváděním a udržováním bezpečného klimatu.
Na proměnu systému ve školách nemají vliv žáci, ale pedagogové. Pojďme se společně dívat na to, jak na to.

Mgr. Jitka Musilová

Od dětství se ve svých představách viděla jako paní učitelka, nakonec ale vystudovala sociální práci a psychologii. Celý profesní život věnovala práci s dětmi a pedagogy, nejprve ve Speciálně pedagogickém centru pro tělesně postižené děti, jako vedoucí kurzů pro osobní a pedagogické asistenty a po narození dětí v mateřském centru. Od roku 2013 pracuje v Pedagogicko-psychologické poradně Královéhradeckého kraje, primárně na pozici okresního metodika prevence. Pracuje s třídními kolektivy (zaměření na všeobecnou i selektivní primární prevenci), s pedagogy i pedagogickými sbory, i individuálně s dětmi.

Co to znamená být dobrý učitel? Jak vypadá, co dělá, jak se chová? Jaké jsou jeho pohnutky, proč učí?
Jak můžeme učitele podpořit, aby byl “dobrým” učitelem, jak mu pomoci rozvíjet jeho wellbeing, aby on mohl podporovat wellbeing svých žáků? Jaký má být “absolvent” základní nebo střední školy? Jací chceme, aby žáci a studenti byli a co pro to děláme?
Na workshopu budeme společně hledat odpovědi na všechny tyto otázky, ale kromě toho se podíváme i na to, proč stojí za to, vracet se k sobě a vnímání sebe sama, pokud chceme být katalyzátorem změny, kterou očekáváme od druhých.

Náš mozek je geniální a vždy se snaží o to, abychom přežili. Pokud nějaký podnět vyhodnotí jako ohrožující, reaguje způsobem naučeným kdysi dávno.
Pojďte společně prozkoumat, jaké nejvýznamnější potřeby chce mít náš mozek naplněné, aby se cítil v klidu, vnímal napojení na ostatní a chtěl spolupracovat.
Zamyslíme se i nad tím, jak je možné uspokojovat potřeby žáků i pedagogů, proč je výhodnější vysílat bezpečné signály a jak to učitelé mohou udělat. Jak můžeme pomoci dětem i dospělým ve škole umožnit zažívat pocit přijetí, zájmu, úspěchu a současně umožnit chybovat a tím se učit. Bezpečí, to je to, oč tu běží…

Když nevíme, jak dál… Ve vztahu už nechceme být, ale musíme se naučit SPOLUPRACOVAT, protože jsme rodiče

Jak dítě vnímá konflikt mezi rodiči, jaká přesvědčení si z krizové situace odnáší a jaké dopady na ně dlouhotrvající konflikt rodičů má? 

Jak pomoci rodičům náročnou životní situaci zvládnout díky porozumění potřebám každého z nich a podpoře komunikace, spolupráce a respektu tak, aby i po rozpadu partnerství mohli zachovat rodičovství a jejich děti mohly zažívat pocit sounáležitosti.   

Workshop nabídne účastníkům pohled na rodičovský konflikt po rozchodu rodičů a dopady na dítě perspektivou individuální psychologie. Podíváme se na to, co se děje, když rodiče nemají nastavená pravidla v péči o dítě, a jak krizovou situaci prožívá dítě a co si z ní odnáší. 

Zaměříme se na to, jak podpořit rodiče ke spolupráci, jak jim pomoci nastavit efektivní a respektující komunikaci a budovat pocit sounáležitosti. Pro porozumění komunikaci a potřebám využijeme komunikační model čtyř komunikačních typů, který pomáhá rodičům i nám jako jejich průvodcům porozumět tomu, co se mezi nimi odehrává a co jeden od druhého potřebují.  

Bc. Tereza Vránová

Sociální pracovnice a zakladatelka organizace Jak Dál?, pomáhající rodičům po rozchodu či rozvodu a rodičům, kteří řeší výchovné nebo partnerské problémy. Pracovala jako terénní sociální pracovnice ve Fondu ohrožených dětí a později v Mediačním centru v Olomouci. V roce 2020 založila Jak Dál?, která jako jediná organizace v ČR zapojuje do spolupráce s rodiči kromě odborníků i peer konzultanty - mladé lidi, kteří v dětství prožili rozchod nebo rozvod rodičů a mohou klientům nabídnout svou zkušenost a sdílet své prožitky s rozpadem rodiny.

Tereza absolvovala dlouhodobé kurzy v Sandplay a Sandtray, je terapeutem ve výcviku v individuální psychologii a pokračuje také v magisterském studiu sociální práce s rodinou. Čas mimo práci ráda tráví s manželem, dvěma dcerami a fenkou Siri. Má ráda dobrou kávu, dobré knihy a sport.  

Příběh jako cesta k porozumění potřebám a pocitům dětí a dospívajících v době rozpadu rodiny

Ve workshopu se seznámíte s rolí peer [pí:r] konzultanta v organizaci Jak Dál?, jeho zapojení do konzultací, prací v tandemu i péčí o něj. 

Prožitek rozpadu vlastní rodiny očima dítěte se díky roli peer konzultanta stává cennou zkušeností, která může pomoci jiným rodinám zvládnout rozchod rodičů tak, jak jen je nejlépe možné, díky porozumění pocitům a potřebám jejich dětí. 

Budete mít také možnost vyslechnout příběh peera, který tím, že sdílí svůj příběh, umožňuje lépe porozumět pocitům a potřebám dětí a dodává odvahu rodičům, kteří rozpadem rodiny právě procházejí. Budete trénovat naslouchání a kladení otázek, abyste porozuměli jeho životnímu stylu a privátní logice. Na demonstraci si také ukážeme, jak vypadá tandemové poradenství rodičům se zapojením peera - dobrovolníci z řad účastníků si tak budou moci vyzkoušet i roli rodičů, kteří po rozchodu nevědí, jak dál.  

Celý náš život, i život naší rodiny, je plný různých rutin a rituálů. Technika šesti denních rutin pracuje s těmi nejdůležitějšími, ve kterých se členové rodiny nejvíce setkávají a zažívají nejvíce interakcí. Ty mohou přinášet harmonii nebo chaos a nepohodu - pokud se součástí některé z nich stalo nevhodné chování. 

Technika šesti rutin nabízí profesionálům pracujícím s rodiči nebo rodinami nástroj, s jehož pomocí mohou prozkoumat rodinné soužití od rána až do večera a pomoci rodině uvidět ta místa, kde je prostor pro společný rozvoj a růst. 

Šest denních rutin sestává z ranní rutiny, stravovacích zvyklostí, přípravy do školy, domácích prací, ukládání ke spánku a vztahů mezi sourozenci. 

Na workshopu se společně podíváme na to, co a jak v rutinách sledujeme, jak identifikovat slabá místa a jak je společně s rodinou proměnit v harmoničtější a funkčnější - rutinu.

Etopedka a terapeutka. Několik let pracovala s dětmi a dospívajícími v ústavní péči a později ji nadchla poradenská práce ve školství. Ve škole pracovala s dětskými klienty a vedla rodičovské skupiny a intervenční skupiny pro pedagogy. 

Lenka absolvovala kromě dalších kurzů dlouhodobý výcvik v Mansiu a v myšlenkách Alfreda Adlera našla velké zalíbení, protože uviděla propojení s myšlenkami jógové filozofie. Úcta k lidskému potenciálu, poznání a reflexe našich myšlenek a pocitů, vytváření zdravých vztahů, či důvěra, že všechno se děje správně pro náš růst. Tyto hodnoty chce předávat a šířit v osobním i profesním životě.

Mgr. Lenka Hermanová

Etopedka a terapeutka. Několik let pracovala s dětmi a dospívajícími v ústavní péči a později ji nadchla poradenská práce ve školství. Ve škole pracovala s dětskými klienty a vedla rodičovské skupiny a intervenční skupiny pro pedagogy. 

Lenka absolvovala kromě dalších kurzů dlouhodobý výcvik v Mansiu a v myšlenkách Alfreda Adlera našla velké zalíbení, protože uviděla propojení s myšlenkami jógové filozofie. Úcta k lidskému potenciálu, poznání a reflexe našich myšlenek a pocitů, vytváření zdravých vztahů, či důvěra, že všechno se děje správně pro náš růst. Tyto hodnoty chce předávat a šířit v osobním i profesním životě.

Přechod z dětství do dospělosti žádá změnu přístupu od dětí, ale i od nás dospělých. Období dospívání je pro rodiče často náročnou fází, kdy vztah s dítětem prochází zásadními změnami. Tento workshop nabízí profesionálům, kteří pracují s rodiči dospívajících, konkrétní nástroje a přístupy individuální psychologie, jak rodiče v této době podpořit. 

Účastníci se dozvědí, jak rozpoznat nefunkční vzorce v komunikaci, které brání spolupráci mezi rodiči a dospívajícími, a získají tipy, jak rodičům předávat zpětnou vazbu tak, aby jim dodávala odvahu a motivaci k rozvoji. Cílem je, aby se rodiče naučili vytvářet pro dospívající stabilní prostředí, které podporuje jejich samostatnost, a zároveň našli způsoby, jak i v této nové roli uspokojit své vlastní potřeby.

Pojďme se spolu podívat na to, jak na roli rodičů dospívajících pohlíží individuální psychologie. Hledejme, o co se v našem přístupu můžeme opřít, co zůstává stejné, a co máme znovu vystavět ve spolupráci s našimi dospívajícími dětmi.

Mgr. Kristýna Bláhová

Psycholožka, psychoterapeutka a od malička aktivní skautka. Působila jako školní psycholožka a krizová interventka na lince důvěry, lektorka primární prevence rizikového chování a lektorka vzdělávání pedagogů, v současné době pracuje jako psychoterapeutka v Mansiu.  Na její práci jí fascinuje, že jde poměrně rychle k podstatě, do hloubky, kde lze vidět sebe i druhého bez všech skořápek, slupek, make-upu. V takový moment dosahuje vzájemná důvěra horního limitu, což považuje za zcela výjimečný zážitek a čest u takových okamžiků být. Kristýna miluje tanec, jógu a setkávání s přáteli. 

Už před více než 85 lety Adler mluvil o tom, že používání klasifikací a úzkých typologií v oblasti duševního zdraví nebere ohled na “vztah jedince k problémům vnějšího světa” (Adler 1935). V této přednášce prozkoumáme historii některých typologií a léčebných protokolů a jak jejich používáním můžeme přijít o porozumění jedinečnému postoji člověka k životu a zásadním způsobem ztratit ze zřetele jeho zkušenost s příslušností ke komunitě
a kultuře. Představíme si nedávno vzniklé alternativy, které rezonují s Adlerovým pozitivním vztahovým přístupem.

Víte o tom, co vás nejvíc podporuje v učení? Umíte vytvářet aktivní podporu učení pro své svěřence/kolegy/kamarády? K tomu, abychom se mohli učit v radosti a s nadšením, stačí poměrně málo – abychom znali sebe a své potřeby. To je pak cestou k tomu poznat i potřeby ostatních a dostat se společně do patřičné sounáležitosti, s respektem ke každému jedinci i jeho potřebám, sebe nevyjímaje.

Na workshopu si představíme několik funkčních modelů, se kterými můžete aktivně pracovat „na pozadí“, nebo je i otevřeně představit studentům se záměrem podpořit jejich sebevnímání a reakci na prožívání „tady a teď“. Budete mít možnost objevovat to, kterými kanály nejlépe vnímáte nové věci, které si potřebujete ukotvit a lépe se v nich zorientovat. Mrkneme se na výhodné způsoby, jak lze v pedagogice rafinovaně hacknout některé bariéry jednoduše tím, že prožívání dostane přednost před přemýšlením, aby nakonec bylo o čem přemýšlet!

Mgr. Jiří Piškula

Lektor tvrdých i měkkých dovedností, kouč, mentor, nadšený elektro-bastlíř, příležitostný hráč na klávesové nástroje, designér pyromuzikálních show.

S chutí podporuji lidi v tom, aby lépe porozuměli sami sobě a skrze to také ostatním, mohli se učit to, co právě potřebují. Je to cesta, která nikdy neskončí. I já se pořád učím něco nového kontaktem s ostatními (i se sebou).

Marcela Šefčíková
- na ni se můžete obracet se vším, co se týká odborného obsahu programu - výběr workshopů, vlastní aktivní příspěvek, doprovodné programy.

Ing. Marek Kačírek
- na něj se obracejte s čímkoli, co se týká ubytování a fakturace - registrační poplatek, ubytování, strava...

Oba je zastihnete na mailu letniskola@mansio.cz.