Workshopy obecně mám moc ráda, hlavně jejich praktičnost a možnost vyzkoušet nové techniky na vlastní kůži. Stále však, i po mohutném přesunu do online prostoru v posledních letech, cítím určitou nejistotu, když se chystám absolvovat online workshop. Říkám si, že potřebuji být v dostatečném kontaktu s ostatními a zároveň v bezpečí, a přeji si, aby na to lektor dostatečně myslel. Kim Lee-Own přitom neměla lehký úkol. Na jednom online místě se sešli adleriáni z celého světa (třeba z Japonska, Kalifornie, Číny, Polska), kteří se do té doby vůbec neznali. Každý mluvil svým “dialektem angličtiny”, připojení bylo různě silné, byla to zkrátka výzva v mnoha ohledech.
Kim s tím ale pracovala bravurně. Na začátku věnovala dost prostoru našemu stručnému seznámení a také vytyčení pravidel workshopu ve smyslu “toto není terapie”, “nevynášejme osobní informace”, “respektujme pohledy a příběhy ostatních” a “hloupé otázky neexistují”. Po tomto důležitém úvodu nám Kim připomněla základní premisy adlerovského přístupu, více se přitom zastavila u potřeby sounáležitosti, bezpečí a osobní důležitosti. Zmínila Adlerovu myšlenku, že jako děti si vytvoříme chybnou představu, že bezpečí, sounáležitosti a osobního významu dosáhneme tak, že budeme perfektní. Vycházíme tak z naší omezené dětské zkušenosti a znalostí. Vytváříme si pohled na nás, druhé i svět v našem omezeném dětském vnímání.
Tyto naše závěry nám jsou více či méně užitečné v dětství, tedy pomáhají nám orientovat se ve světě a plnit úkoly, které nám život přinese. Méně užitečné už nám bývají následně v dospělosti. Potřebujeme se naučit, jak spolupracovat a přispívat do společenství, jehož jsme součástí. V práci s klientem poté potřebujeme společně porozumět jeho životnímu stylu, tedy oněm závěrům o sobě, druhých, o světě a o tom, co tedy musí dělat, ke kterým dospěl v raném dětství.
Běžně to děláme pomocí raných vzpomínek, rodinných konstelací a dalších tradičních adleriánských nástrojů. Pohádky, příběhy, filmy a počítačové či videohry mohou být ale také velmi užitečným pomocníkem ve snaze zahlédnout životní styl klienta. Kim také říká, že to nemusí být vždy pohádka nebo příběh počítačové hry. Může to být příběh klientovy oblíbené postavy z historie, postava z knihy, zpěvák nebo celebrita, osobnost ze sportu, kamarád nebo člen rodiny, dokonce imaginární kamarád. A proč s příběhy v naší praxi vůbec pracovat?
Kim nám v rámci workshopu ukázala jeden konkrétní způsob, jak můžeme s příběhy pracovat. Pokusím se Vám ho zde srozumitelně popsat.
Zadání pro klienta:
Jednotlivé věty píšeme do jednotlivých částí papíru, který si rozdělíme na 6 částí (oken). Věty píšeme do horní části oken.
Jakmile máme věty napsané, požádáme klienta, aby k nim přikreslil ještě jednoduché obrázky. Stačí opravdu náčrty, hůlkové postavičky, nejde o dokonalou kresbu. (Pozn.: obrázky mohou také mnoho vypovídat o životním stylu klienta, bývají výmluvné.)
Tuto část jsme si v rámci workshopu nejprve vypracovali sami, za laskavého doprovázení Kim. Poté jsme se rozdělili do dvojic a vzájemně jsme pracovali s takto vytvořeným materiálem. Jako první nám Kim řekla: “Nemusíte být experti, buďte pro druhého průvodcem. Buďte zvědaví, ptejte se, hledejte spolu silné stránky, metody spolupráce a přispívání.” K tomu nám přidala ještě otázky, na něž máme společně hledat odpovědi:
Po dokončení této práce ve dvojicích přišla společná reflexe proběhlé práce. Každá dvojice mohla mluvit nejprve za sebe, poté jsme hledali společné závěry, zjištění. Ukázalo se jako dobré vnímat seznam otázek jako nabídku, nikoliv nezbytný inventář, který je potřeba celý projít. Práce s příběhem nám krásně plynula. Stačilo věnovat se některým z nabídnutých otázek a důležitá témata začala sama vystupovat. Všichni jsme ve svých příbězích našli něco, co jsme doposud neviděli, nebo nový úhel pohledu na hrdinu a jeho příběh. Paralely s našimi životními styly byly až směšně přesné. Ačkoliv byl workshop pouze ochutnávkou toho, jak s podobnou technikou a tématem pohádek a příběhů pracovat, tento způsob uvažování a snadno použitelný nový nástroj mě naprosto nadchly.
Kim přidala ještě několik svých tipů na závěr:
Zpětně vnímám, jak dobře workshop fungoval i v online prostoru, za výrazného přispění přístupu Kim a jejího důrazu na vytvoření bezpečného prostředí v začátku kurzu. Mohla jsem navíc díky multikulturalitě účastnické skupiny na vlastní kůži zažít, jak rozdílné hodnoty se v příbězích napříč světem objevují a jak rozdílné pohledy na jednání našich hrdinů můžeme mít i díky našemu původu. Zažít toto z pohodlí křesla v Brně je pro změnu obrovskou výhodou online workshopů. Nuže, jaký je váš oblíbený příběh?
6 oken:
Obrázky viz foto:
Identifikovaná nejdůležitější věta: Bohdanka včas dokončí košile a zachrání tak sebe, bratry i království.
Životní styl Bohdanky:
Silné stránky Bohdanky
Kdy jsou silné stránky užitečné v životě klientky
Kdy jí naopak škodí, nejsou užitečné
Některá z propojení s životem klientky
Nejdůležitější věta a její propojení s klientčiným aktuálním životem:
Bohdanka včas dokončí košile a zachrání tak sebe, bratry i království.
Možná propojení:
Workshopy Kim Lee-Own můžete zažít nejen online, ale díky její spolupráci s Mansiem i osobně. Kim povede pětidenní workshop Sny: Most do buducnosti na Letní škole individuální psychologie 1.–5. 7. 2024 a v říjnu se můžete přihlásit na workshop pro profesionály pracující s rodiči s názvem 5 tajemství pro spokojené děti, který proběhne v Brně.
Další zajímavé články
Chcete s námi být více v kontaktu?
Přihlašte se k odběru našeho newsletteru, který vám přinese další inspiraci a upozorní vás na nové články na našem blogu: