Párové poradenství a párová terapie

V květnu 2021 jsme si užili velmi zajímavé a podnětné vzdělávání. Kurz s názvem PÁROVÉ PORADENSTVÍ A PÁROVÁ TERAPIE vedl švýcarský terapeut Samuel Schurer. I v online prostoru byl kurz interaktivní, měli jsme možnost načerpat spoustu užitečné teorie, trénovat a vidět naživo demonstraci prvního setkání s párem.

Jak svou účast na ukázce terapeutického setkání vnímala paní K. a co si z ní odnesla?

Zeptali jsme se jí a zde jsou její odpovědi:

I. Byla jste s manželem někdy na párové terapii?

Ne, teď to bylo poprvé.

II. Co jste očekávala od přihlášení?

Byla jsem zvědavá, jak takové první sezení probíhá, co se o sobě od manžela dovím, jestli to k něčemu bude, jestli to bude mít pozitivní nebo negativní dopad na náš vztah a naše fungování.

III. Podařilo se vytvořit i v online prostoru a před zraky studentů pro vás bezpečný prostor?

Studenty jsme neviděli, tedy jen na začátku hovoru, pak jsme měli přes celou obrazovku terapeuta a překladatelku, takže bylo celkem snadné zapomenout na to, že nás poslouchají a vidí ještě další lidé. Úplně bezpečně uvolněně jsem si nepřipadala už proto, že to bylo první setkání s párovým terapeutem, byla jsem nervózní. Ale na to nemělo vliv to, že to bylo online setkání. Naopak mi bylo příjemné, že jsme byli doma, „ve svém“.

IV. Je něco, co se vás dotklo, zarezonovalo vám?

Toho bylo hodně, celá nálož, kterou jsem pak určitě tak měsíc zpracovávala. Třeba to, když terapeut dobře pojmenovával moje vnitřní pocity, moje problémy… Hlavně ale to, když jsem poslouchala (a nesměla do toho zasahovat) manžela, jak rozebírá s terapeutem, co je v našem vztahu těžké pro něj. Uvidět to celé jeho očima bylo hodně silné a pro mě užitečné.

V. Získali jste něco?

Právě ten pohled z druhé strany byl asi to hlavní, co jsem získala.

VI. Změnila jste něco ve svém způsobu komunikace s partnerem?

Změnilo se tím tehdy snad všechno! Bylo to jako mávnutí kouzelného proutku, celkově atmosféra mezi náma… Tím vším, co jsme s terapeutem načali, co jsme vyslovili a pojmenovali, se pročistil vzduch a bylo to velmi přínosné.

VII. Uvažujete o párové terapii?

Asi 3-4 týdny poté jsme o tom s manželem často mluvili a uvažovali, jak pokračovat, ale pak už ta potřeba postupně utichala, až jsme to nechali být a nepokračovali jsme. Třeba jednou…

A jak na stejné otázky odpověděl její manžel, pan K.?

I. Byl jste někdy na párové terapii?

Nebyl, byla to moje první zkušenost s terapií obecně.

II. Co jste očekával od přihlášení?

Motivací byla především zvědavost, jak to bude probíhat a zda se o sobě dozvíme něco nového, co třeba v našem vztahu přehlížíme.

III. Podařilo se vytvořit i v online prostoru – a před zraky studentů – pro vás bezpečný prostor?

Určitě jsem se cítil bezpečně. Na začátku jsme si s účastníky zamávali, potom už jsme ale na kameře viděli jen terapeuta. Navíc on sám nám několikrát připomínal, že nemusíme odpovídat, nebo ať odpovídáme jen tak, aby to pro nás bylo komfortní.

IV. Je něco, co se vás dotklo, zarezonovalo vámi? Získal jste něco?

Když se moje žena v 5. minutě terapie rozbrečela, začal jsem se v duchu sám sebe ptát, jestli za to náhodou nemůžu já. Ale zpětně jsme to spolu hodnotili tak, že to není ničí vina. Je to její přirozený způsob, jak dát najevo emoce, je pro ni důležité mít v tom svobodu, projevit se pláčem. A já to nemusím vnímat jako výčitku nebo tlak na mě, abych musel nějakým způsobem zareagovat.

V. Změnil jste něco ve svém způsobu komunikace s partnerkou?

Snažím se být manželce více oporou, když komunikuje s dětmi, více jí projevovat svoje city a pocity.

VI. Uvažujete o párové terapii?

Bavili jsme se s manželkou o tom, že by to bylo dobré, ale po několika měsících od prvního sezení vidíme, jak nás běžný provoz domácnosti pohltil, jak čas běží a my jsme žádný další krok v této věci zatím neudělali.

Děkujeme.